Největší favorité na startu bok po boku |
Počasí nám vyloženě přálo. Na startu lehounce nad nulou, na trati se pak ještě oteplilo. Vloni se tu běželo na mrazu, sněhu a ledu, což si rád odpustím. Počasí ocenila zvlášť Angelika, která zápolila kromě trati i s rýmou.
Memoriál Jaroslava Dubničky je milá nízkorozpočtová akce. Žádné účastnické medaile, žádná trička, žádné tašky plné nesmyslů a reklamních letáků. I startovní čísla jsme museli vrátit. Je to akce pro lidi, kteří nepovažují leden za měsíc nevhodný pro vytrvalostní běh. Tedy pro zkušenější, co už mají doma triček dost.
Registrace a výdej startovních čísel byly asi kilometr a půl od penzionu kde jsme nocovali, takže příjemná procházka na rozproudění krve. Trochu nás zakočilo, že start a cíl jsou přímo u našeho penzionu, takže následovala svižná procházka kilometr a půl zpět. Naopak šatny byly v místě registrace, takže pokud bychom je využili, museli by jsme po doběhu znovu absolvovat tu procházku, a potom ještě jednou pro své věci do penzionu... raději ne.
![]() |
Startujem |
![]() |
Běžec v tunelu |
Na běh to zatím nemá vliv. Je mi příjemně chladno, zvolil jsem jen tričko a lehounkou mikinu. Na hlavě čelenku a kolem krku nákrčník, ale ty jsem někde na půlce sundal a pověsil k pasu.
Pro závod jsem si nedělal žádné plány, nechal jsem tomu volný průběh. Možná až moc volný, na druhém kilometru jsem zjistil, že jsem rychlejší než obvykle. Byly dvě možnosti, nechat to být a doufat, že to udržím, nebo cíleně zpomalit. Zvolil jsem první variantu a běžel v tempu zhruba 5:05 na kilometr.
![]() |
Čtvrtina za mnou, čas na drink |
Jinak trať tohoto formátu má svá specifika. Každou chvíli jsem se viděl s Angelikou. Osmkrát jsem překonal řeku Opavu. Dan Orálek, coby pozdější vítěz, mně předběhl o kolo. Rozpočítání trati na osminy a následné kalkulace kolik mám za sebou/kolik mi ještě zbývá příjemně zaměstnávají mozek.
![]() |
Nevím proč, ale na posledním kilometru mi přirozený úsměv prostě nejde |
Na posledních dvou kilometrech jsem se ještě pokusil zvýšit tempo a zafinišovat, ale moc to nešlo, docházel dech. Přesto jsem cílem prosvištěl v pro mně dobrém čase 1:45:30. Co dobrém, druhém nejlepším! Po nezbytném vydýchání, vychrchlání a doplnění tekutin čekám na Angeliku, abych jí jako obvykle nafotil finiš. Ale Angelika dnes závod jistí ze zadních pozic a naspěchá. Navíc můj telefon usoudil, že je moc zima a vypnul se, takže tentokrát je to bez cílové fotodokumentace.
Tak se aspoň motám kolem kameramana ostravské ČT, který tu sbírá záběry do Sportu v regionech. Mám ale pocit, že ho víc zajímají ženy.
Nakonec doběhla i Angelika. Ta si průměrný čas nezlepšila, ale porazila rýmu i trať, což je hlavní. Odměníme se obědem a hurá na vlak domů do Prahy. Mám ale tušení, že jsme v Ostravě nebyli běhat naposled...
DETAILY BĚHU
Žádné komentáře:
Okomentovat