Zelenečský Běh pro zdraví pořádá Spolek rodičů a přátel ZŠ a MŠ Zeleneč. Jedná se o velkolepou akci, kde spolu již posedmé poměřily síly největší osobnosti běžecké scény této třítisícové obce.
Pravda, nejsme místňáci, jsme z dva kilometry daleké Prahy, ale jelikož na cyklostezkách v zelenečských polích zhruba obden trénujeme, tak místní jistě pochopí, když odvezeme nejcennější kovy.
Na muže zde čekají dva okruhy o celkové délce 4,8km, ženy si dají jen jeden, tedy 2,4km. Angelika brblá, že kvůli dvěma kilometrům nemá smysl obouvat běžecké boty, tak aspoň běžíme na start a zpět, což nám dá šest kilometrů navíc.
Na start dobíháme v době, kdy končí závody dětí na kratších distancích a rozdávají se medaile. Do startu máme zhruba půlhodinu.
Organizátoři se rozhodli pro maximální časovou efektivitu a starty naplánovali takto: na dospěláckou trat vyrazí nejprve ženy, počkáme až odběhnou zhruba polovinu svého jednoho okruhu a následně vyrazíme my, muži, na své dva okruhy. Takže tentokrát nemohu Angelice nafotit finiš jak jsme zvyklí.
Angelika na startu
Angelika startující
Holky krouží zhruba pět minut, když se na start řadíme my, muži. Prohlížím si soupeře a v duchu přehodnocuji své šance na vítězství. Žádní pupkatí tatíci, samí šlachovití, závody ošlehaní borci. Bude to boj.
To se potvrzuje krátce po startu. První kilometr za 4:11 a čelo závodu se mi přesto vzdaluje. Takhle by to nešlo přátelé, bude třeba zvolnit. Však vy to také neudržíte a odpadnete. Zvolňuji na 4:20, ale čelo ne, pořád se lehce vzdaluje. Pohybuji se v miniskupince tří běžců a toto zřejmě budou lidé, se kterými reálně poměřím síly.
Náběh do druhého kola. Boj s jedničkou.
Druhé kolo je o snaze udržet alespoň těch 4:20, v tomto tempu se opravdu běžně nepohybuji, takže plíce dostávají zabrat. Nakonec se mi daří dostat nejbližší soupeře za záda, v závěrečném stoupání k cíli mě však jeden přeci jen předjede.
Dobíhám s úsměvem, ale s tepovkou v oblacích a totálně zahlcenými plícemi. Tento okruh znám doslova jako své boty, běžel jsem tu více než tisíckrát, ale asi nikdy takhle rychle. Vychládám, potím se, doplňuji tekutiny.
Angelika je se svým výkonem také spokojená, v těžké konkurenci se umístila pátá, což se nepodaří každý den.
Sice je nám jasné, že nám stupně vítězů těsně unikly, přesto se rozhodneme počkat i na vyhlašovací ceremoniál. Vzdáme čest místním borcům, však se s nimi často potkáváme na jednom asfaltu.
Diplom a drobné ceny nakonec dostává prvních šest mezi muži i mezi ženami, takže si i my užijeme krátký moment slávy.
Na závěr nezbývá než konstatovat, že tým www.prostebeham.cz v Zelenči zanechal nesmazatelnou stopu, pobral ceny, hodil baťůžek na záda, odklusal zpět k domovu a těší se na příští rok, kdy jistě nezůstane pod stupni vítězů.
DETAILY BĚHU