sobota 21. srpna 2021

Návrat na Žebráckou 25, návrat do starých kolejí

Vážený čtenář jistě postřehl, že frekvence vydávání nových příspěvků na tomto blogu v posledním roce a půl poněkud poklesla. Moc mě to netrápí, stalo se to i prestižnějším autorům. Víc mě mrzí naše dlouhodobá absence na běžeckých akcích zaviněná jednak tím, že těchto akcí na čas razantně ubylo, a pak také tím, že se Angelika dávala do kupy po zdravotních trablích.

Nápad zúčastnit se letos tohoto těžšího delšího závodu přišel, když jsme nedávno zdejší krajinou projížděli na cyklovýletu. Angelika už je formálně zcela zdravá a potřebujeme nějakou testovací akci, kterou si to potvrdí a uzavře nevítanou dramatickou etapu svého života.
Z logiky věci vyplývá, že od sebe nemáme žádná očekávání. Cílem je dostat se ve zdraví do cíle, pokud možno důstojně, tedy běžmo. Ostatně vnější podmínky úvahy o dobrém výkonu předem vylučují. Předzávodní sobotu jsme od devíti ráno do devíti večer trávili co by svatební hosté, Angelika v roli družičky, já v roli manžela družičky, což obnášlo sice mírnou, zato však soustavnou konzumaci alkoholických nápojů všeho druhu. Druhým vnějším faktorem je počasí - závodní neděle je nejteplejším dnem široko daleko s jasnou oblohou a teplotou kolem 30 stupňů.
Žebráček a Točníček

Žebráckou 25 neběžím poprvé, před osmi lety jsem již tu čest měl. Tehdy jsem ji dle svých měřítek zaběhl dost uspokojivě. To však byla jiná doba - byl jsem mladší, lehčí, ve formě a nebylo takové horko. Navíc jsem běžel s vlastní vodou na zádech, nad čímž jsem letos lehkovážně mávl rukou. 
Trasa vážně není úplně snadná. Po úvodních dvou malých kolečkách sídlištěm následuje táhlé stoupání o 200 metrů výš s vrcholkem na desátém kilometru, kde je k dispozici první občerstvovačka. I z toho vyplývá, že cílovkou této akce nejsou primárně nezkušení účastníci velkých městských běhů.

Startujeme
Vybíháme. Ačkoliv si předem říkám, že musím začít zvolna, přesto zopakuji tu nejklasičtější chybu, jakou běžec může udělat. Po startu se řídím svými pocity místo hodinek. Proto na druhém kilometru při výběhu z města trochu překvapeně zjišťuji, že se držím celkem rychlé skupinky s tempem pět minut na kilometr, což naprosto nemám šanci udržet. Snažím se zvolnit si, ale karty jsou již rozdány, stoupáme a já tuším, že to dnes bude boj.
Úvodní okruh městem
A skutečně: výškové metry přibývají, tempo klesá, tepy stoupají. Dokud se držíme na pěkné asfaltové silnici, ještě to jde, ale jakmile z ní seběhneme na rozbitou lesní asfaltku a úhel stoupání se ještě zvýší, cítím, že krize je tu. Trochu mě rozptýlí kolegyně běžkyně, která na hrbolatém povrchu zakopne a ošklivě si rozbije kolena. Hned jsou u ní dva další běžci a staví ji na nohy, já aspoň nabídnu pomoc, což je dobrým důvodem pro zvolnění a vydechnutí. Nepotřebují mě, tak pokračuji dál.
Občerstvovačku na vrcholku trasy využívám beze zbytku. Naliji do sebe spoustu vody i ionťáku, což sice zavodní tělo, ale současně dost ztěžkne žaludek nehledě na to, že o pár kilometrů dál ze sebe musím část této vody zase vypustit, což zdržuje. Jinak si seběh celkem užívám. Drobně zlepšuji průměrné tempo, nicméně opět si ho kazím zastávkami na zbylých dvou občerstvovačkách a čůrací pauzou.
Zcela dle očekávání se krize dostavuje tři kilometry před cílem. Končí seběh a zbývají drobná stoupání či rovinky na ostrém poledním slunci s dvaadvaceti kilometry v nohách. Nedá se nic dělat, v kopečcích přepínám na chůzi.
V cíli

V závěrečném kopečku v samotném Žebráku už zatínám zuby a další chůzi si zakazuji, do cíle už to nějak doklusávám. První regulérní závod od loňského září je za mnou. Co prokázal? Že jsou věci, které se mění, například má forma. A pak jsou věci, které se nemění, například má neschopnost držet se plánu a mé nulové šance, pokud je horko. V cíli jsem o více než čtvrthodinu později než před osmi lety.

Do cíle se ve zdraví dostává i Angelika, o což tu šlo zejména. Jdeme doplnit tekutiny využitím poukazu na nápoj zdarma, z čehož se vyklube nechutný nealko Budvar, ale aspoň to není sladké a je to chlazené.
K domovu tedy vyrážíme s pocitem závanu starých časů: závody zde jsou a můžeme plánovat další účasti. Přinejmenším než přijde další vlna...