pátek 1. ledna 2021

Novoroční běh Horními Počernicemi, neoficiální alternativa

Jsem člověk řádový a mám rád své tradice a rituály. Jedním z rituálů je každoroční účast na novoročním běhu Horními Počernicemi. A mám-li někde deset účastí v řadě či víc, rozhodně se toho nechci vzdát kvůli takové banalitě, jako že se daná akce nekoná:

Já i Angelika na startu v 10:30 budeme. Za dodržení všech nezbytných hygienických opatření, pochopitelně. A nepotřebujeme k tomu ani startovní číslo, časomíru či fáborky (ok, opravuji, fáborky by se hodily, jak se později ukáže).
A skutečně, prvního ledna ráno postupujeme stejně, jako by se závod konal, cca. v 10:15 přijíždíme před sokolovnu, kde, tak trochu dle očekávání, není ani noha.

Nevadí. Čekáme deset minut, zda se někdo přeci jen neukáže. Neukázal, tak vybíháme. Angelika jedno kolo, já dvě, jako každý rok. Akorát teď si to první dáváme společně, protože běžíme nezávodně.
Navzdory tomu, že jsme tu běželi již mockrát se nám vzápětí podaří špatně odbočit již na druhé křižovatce, čímž si trasu zkracujeme asi o 150 metrů v každém okruhu. No nic, dnes nás nikdo nediskvalifikuje. Zbytek trasy již dáváme po paměti bez potíží.
Na tomto místě každý rok rekapituluji. Tak jaký že byl právě skončený rok 2020? V mnoha směrech jiný, než předešlé:

  • Nevyšlo skoro nic. Z plánovaných akcí jsme zvládli jen výlet na Madeiru. Vzápětí přišla koronakrize, výlety se rušily a další účasti na závodech byly dílem improvizace a hledání náhrad. Například maraton v Jihoafrické republice jsem nahradil maratonem ve Staré Boleslavi.
  • Normalizace. Loni jsem na tomto místě psal o revoluci v tom, že jsem angažoval trenéra. Pokus to byl zajímavý, z vícero důvodů však neúspěšný. Ukázalo se, že mi téměř každodenní trénink nenechává dost času a energie pro neběžecký a nepracovní život. Navíc zřejmě nemám hlavu závodníka, a vědomí, že se ze svých výkonů "zodpovídám" trenérovi mi spíš škodilo, než pomáhalo. Pokus s trenérem skončil a já si opět jen tak pobíhám, i když už zkušeněji.
  • Zdravotní komplikace. Mně zdraví drželo, ale Angeliku začátkem září postihla značná zdravotní nepříjemnost, po které se až nyní zvolna rozebíhá. Takže kdyby nám zde závody nekomplikovala koronasituace, beztak bychom asi nikam za běháním nejezdili.
  • Zvolnění. Po ukončení řízeného tréninku jsem velmi slušně odběhl půlmaraton v Ústí (můj druhý nejlepší půlmaratonský čas vůbec), což bylo zřejmě dáno tím, že jsem měl pořád slušně natrénováno a zároveň jsem byl díky absenci závodů dobře odpočatý. Další účasti na závodech byly jen tak pro radost a o čas mi na nich ani nešlo, v čemž vidím i trend do budoucna.
  • Dlouhodobá čísla:

    rok běhů km hodin průměrná délka min/km
    2010 138 1120 99 8.12 5.25
    2011 194 1948 179 10.04 5.31
    2012 235 2016 183 8.58 5.27
    2013 217 2169 200 10.00 5.31
    2014 212 2311 206 10.90 5.21
    2015 205 2256 202 11.01 5.22
    2016 205 2353 211 11.48 5.22
    2017 204 2457 220 12.05 5.23
    2018 214 2421 220 11.32 5.27
    2019 245 2991 285 12.21 5.43
    2020 214 2853 270 13.33 5.41

    Z čísel se zdá, že jsem letos běhal méně často, zato však delší trasy.

Dokončujeme s Angelikou první okruh a já výrazně zrychluji do druhého. Běžím po stejné trase jako první, i s tím špatným odbočením. Neběžím úplně naplno, osamělý běžec upalující ze všech sil liduprázdými ulicemi působí podezřele. Venku jsou jen pejskaři, jinak úplný lockdownový klid. Místy si musím hlídat zmrzlé louže, při klusu až tak nevadí, při ostrém tempu mohou nadělat neplechu. Finále tříkilometrového okruhu je nezykle tiché a opuštěné.

Já finišující

Angelika mě v cíli informuje, že mám v zádech Radka Brunnera, vbíhal do druhého kola krátce po jejím prvním. Sláva, neoficiálního závodu se nás účastní víc a to dokonce tak hygienicky zodpovědně, že se ani nepotkáme. Bylo by sice zdvořilé, kdybych coby vítěz na opozdilce počkal, ale do Angeliky se už dává zima, tak finišujícímu Brunnerovi jen zamáváme z auta.
Tak uvidíme, zda "zvláštní závod na počátku roku běžeti" znamená "další zvláštní rok žíti", nebo zda se život vrátí do původních kolejí...

Žádné komentáře:

Okomentovat