Počasí tomuto druhu soutěžení vyloženě přálo, bylo asi 35°C a nebe bez mráčku, takže chuť na pivo opravdu byla. Zvlášť když se start asi o hodinu opozdil a my při čekání cíleně nedoplňovali tekutiny, aby žaludek neměl už na startu hendikep.
Docela jsem si věřil. S pivem jsme kamarádi a běh na krátkou vzdálenost mi taky potíže nečiní. Vlastně jde o běh na jeden kilometr s dvěma (povinnými) občerstvovacími stanicemi. Ideální. Jak ale praxe později ukázala, jiní jsou s pivem ještě větší kamarádi než já a k tomu třeba ještě o něco rychlejší. Jako ostatně vždy.
Na startu (s bílou kšiltovkou ve druhé řadě)
Hurá na pivo
Chutná, ale jiní mají víc zkušeností. Všimněte si dychtivých pohledů učenlivé přihlížející mládeže.
Dopito a jdeme se proběhnout. Někteří mi utekli.
První pětistovka úspěšně téměř za mnou, objednávám si druhé. Pivo v žaludku zajímavě žbluňká a neustále krkám.
Druhé do mně teče o něco pomaleji
Ale nakonec tam padlo.
Ještě jednou na trať, příští pivo už bude nesoutěžní a čistě dobrovolné!
Zbluňkavý a nadmutý, ale přesto ostrý finiš
V cíli. Čas jednoho kilometru a dvou piv: 4:20
Angelika reprezentuje čest naší rodiny v soutěži nealkoholiků
Degustace černého začíná
Dámy pijí decentněji, takže pánové už utekli
Po krátkém běhu je čas na přídavek
Nealkoholici, stejně jako alkoholici, druhé mnohem pečlivěji vychutnávají
A zpět na trať
A do finiše!
Žádné komentáře:
Okomentovat